Děti a pohyb II.
Dobrý den, tak se vám zase hlásíme s naším pokračováním seriálu o pohybu dětí. Já se v dnešním díle chci zaměřit na pohyb a rozvoj dětí především po stránce fyzické. Jak už se zmínila Helča v předchozím článku, dítě od narození prochází přirozeným vývojem - roste, rozvíjí se motorika i vnímání okolí. A s novými pohyby a vjemy se zároveň rozvíjí i vnímání vlastního těla. V mozku se začínají vytvářet vazby mezi zapojením svalů nebo svalových skupin a výsledným pohybem.
Vlastně vzniká taková mapa lidského těla (více jsme psali v článku Mozek v pohybu), která nám umožňuje kontrolovat pohyb, jeho rozsah, intenzitu i vynaložení energie. Čím je tato mapa detailnější, tím lépe jsme schopni kontrolovat své tělo a využívat pohyb efektivněji.
Děti si tuto mapu tvoří od narození a neustále ji zdokonalují. Pokud má dítě dlouhodobě omezený pohyb, například z důvodu úrazu nebo vrozených vad, tvorba vazeb v mapě je velice omezená. A i když je v pozdější době překážka k pohybu odstraněna, pohyby jsou leckdy nekoordinované nebo neefektivní. Ale podívejme se na to z druhé strany, pokud je dítě neustále vystavováno novým pohybům, jeho mapa je mnohem detailnější a to mnohem rychleji. Co z toho vyplývá?
Všestranný pohyb! My rozhodně nejsme zastánci specializace dětí ve sportu v útlém věku. Dítě to vede k vytváření velice specifické pohybové mapy, což sice může vést ke zdánlivě vysoké výkonnosti v daném sportu v útlém věku, ale zvyšuje se jednostranné zatížení organismu, často vedoucí k úrazům nebo problémům s pohybovým aparátem v pozdějším věku. Kromě toho sportovní specializace neumožňuje rozvoj dalších pohybových vlastností, které by bylo možné využít v jiných aktivitách.
Recept na ideální postup asi není. Ale je mnoho možností, jak děti vést k tomu, aby jejich atletický vývoj byl co nejlepší. Hlavní roli hrají rodiče. Vedení dětí od útlého věku k mnoha různým pohybovým aktivitám je klíčový. Pojďme s dětmi hrát na honěnou, házet (kopat) si s míčem, lézt po stromech nebo prolézačkách, zápasit, skákat, dělat kotrmelce nebo stojky. To všechno jsou základní pohyby, které v budoucnu děti velice snadno převedou na atletické dovednosti. Hra na honěnou - čtení pohybu, akcelerace, změna směru. Skákání - posilování kloubů a vazů, důraz na zpomalovací fázi pohybu, velice důležité pro prevenci úrazů. Lezení, kotrmelce, stojky - stabilita ramen, schopnost orientace v prostoru při různých pozicích těla. Zápasení - schopnost dětí kontrolovat svoji sílu a nasazení. Házení s míčem - zlepšení koordinace pohybu těla i koordinace oka a ruky, nohy. Věřte mi, jako rodiče jsme schopni naše děti připravit na sport lépe než mnohý trenér.
Ale tím nechci říct, že trenér zde nehraje svojí roli. Typů trenérů je mnoho. Od dobrých až po ty skvělé. Ne, opravdu. Kdokoliv, kdo se věnuje dětem a pohybu zaslouží uznání. Jen je otázka, jak ke své práci přistupují. Já měl štěstí, že jsem pracoval s mnoha skvělými trenéry, vedoucí děti k mnohostrannému pohybu, a ne držet se pouze "svého" sportu, a kdy si děti užívali každou chvilku a pohyb a sport jim přinášel radost. Přál bych vám vidět ty dětské tváře plné nadšení a dychtivosti, ať už jim předložíte jakýkoliv úkol. I to je pro nás velká odměna!
A možná malé slovo na závěr... Jaký sport je vhodný pro naše dítě? Mnohdy ne ten, který nám, jako rodičům, je tak blízký. Ale i to jde velice brzy zjistit, testování atletických předpokladů je něco, co je součástí našich pohybových aktivit pro děti. Kromě toho, naše programy pro děti zahrnují základy atletiky, gymnastiky i Parkouru, vše pro zlepšení všeobecných pohybových kvalit a rozvoji pohybové mapy. I tak lze děti připravit na pozdější sportovní specializaci.
Tom
Move(F)it!
Máte nějaké dotazy nebo připomínky? Napište nám!