Děti a pohyb III.

04.09.2018

Hezké odpoledne, hlásíme se vám v pokračování našich článků o pohybu dětí.

Chtěla bych navázat na minulý článek od Toma, který se zabýval tzv. pohybovými mapami, která vytváří od narození náš mozek, a kterými se potom celý život řídí naše tělo při všech svých pohybových aktivitách.

V psychologii se tyto mapy nazývají emoční kódy nebo vzorce. A náš mozek je vytváří bez našeho přímého vědomí, automaticky, na základě všech zkušeností, které v životě prožívá.

Tyto kódy dělíme do několika základních kategorií. Jednou z nich jsou pohybové, o kterých už víte od Tomáše a ty další jsou emoční, které se dále dělí na ty, které získáváme přímím učením a na ty, které získáváme prožitými zkušenostmi. Mozek si nevybírá, které kódy uloží prioritně, a které "mohou počkat". Ukládá všechny bez rozdílu.

Rozdíly v používání se vytvoří až následným opakováním naučeného nebo získaného. Čím více opakování mozek prožije, tím hlouběji a silněji danou věc uloží a vždy, když se nám v životě situace zopakuje, uložené použije bez přemýšlení.


A jak tyto kódy souvisí s pohybem u dětí? Velmi úzce. Vše, co vaše dítě zažívá při pohybových aktivitách ukládá. Zlepšuje si tak tělesnou kondici a zručnost, ale poznává také prohry, špatnou motivaci a ty pak mohou být základem jeho neúspěchů a ztráty sebedůvěry. Je proto nezbytně nutné přistupovat k dětem, ale vlastně i k dospělým, s citem. Naučit je, že prohra je součástí života, že se nemusí bát jít příště na hřiště, že je to naopak možnost, jak usilovat o zlepšení a zdokonalení toho, co děláme.

A protože je celá naše společnost založená na tom, že stále něco nebo někoho hodnotíme, měli bychom si rozmyslet, jak a proč to děláme a kdy to je a není potřeba. Našim dětem totiž vytváříme emoční kódy především my rodiče nebo učitelé a trenéři a to, co si pak odnesou ve svých hlavách do života a s čím se budou muset srovnávat můžeme ovlivnit hned na začátku jejich života. Pozitivním přístupem, nadhledem, lehkostí a pochvalou a hlavně respektem k nim a k jejich osobnostem.

Pak budou i jejich myšlenky šťastné, budou o sobě hezky smýšlet a bude je pohyb a všechny životní aktivity a situace těšit. Budou se rádi učit nové věci, nebudou se bát selhání ani problémů a budou k věcem přistupovat jako k výzvám a k dobrodružství. A o tom by život a hlavně dětství mělo být především.

A pokud vás zajímá jak se s již naučenými emočními vzorci dá pracovat tak, abychom je změnili nebo úplně zrušili, tak nás dále sledujte. Pokračování na vás bude čekat za 10 dní.

Helena

Move(F)it!

Máte nějaké dotazy nebo připomínky? Napište nám!